Když budeš zlobit, odnese si tě čert

Každý má mikulášskou tradici pojatou trochu jinak. Ve většině případů je ale celý proces docela podobný. Buď se rodina vydá na mikulášskou besídku, kde dítě přednese básničku nebo zazpívá písničku a Mikuláš usoudí, zdali bylo dostatečně hodné. Pokud ano, dostane svou mikulášskou nadílku. Druhá varianta je taková, že se Mikuláš se svými kumpány vydává do bytů a domů na návštěvu. Tam už to probíhá vesměs stejně. Jestli čtete tento článek, dostali jste se na stránku pojednávající o dětských emocích. Pojďme se tedy podívat na pozadí této tradice, jaké emoce se tam skrývají a jak s nimi zacházet.

Jelikož je vždy lepší začít pozitivy, podívejme se nejdřív na příjemné emoce, které mohou být s touto tradicí spojené. Pokud je dítě posouzeno jako dostatečně vzorné, hodné, poslouchá rodiče i paní učitelky, ke kamarádům se chová hezky, odměna v podobě mikulášského balíčku určitě vyvolá radost, hrdost a příjemný pocit z odměny.

Ve spoustě případech ale během mikulášských návštěv převažují emoce nepříjemné. Emoce strachu. Nejvýraznější dětská potřeba je potřeba být milován. Při naplnění této potřeby se dítě cítí šťastně a bezpečně. Místo, kde se dítě cítí nejbezpečněji a nejvíc samo sebou je domov. Přijde jeden večer v roce, kdy je najednou vše jinak. Domov, jejich útočiště, je narušeno zlou postavou z pekel, která hrozí, že si ho odnese. Osoby, se kterými se dítě nejbezpečněji jsou rodiče, prarodiče, chůvy, zkrátka primární pečující osoby, jejichž úkolem je poskytnout dítěti láskyplné prostředí, přijetí, příjemné místo pro život. K nim se dítě obrací ideálně se všemi problémy, u nich ví, že si může dovolit prožít jakoukoliv emoci. A opět je tu ten jeden večer, kdy je najednou všechno jinak a pekelnou bytost do bezpečí domova vpouští právě ti, kterým je dítě svou důvěrou naprosto oddané. V mnohých případech si dále musí vyslechnout, jak rodiče trojici návštěvníků líčí veškeré prohřešky malých bytostí, jak se ptají čerta, jestli v pekle je pro jejich dítko ještě místo a jak s napětím sledují, jestli se jméno dítěte objeví v pekelné knize. Dítě, jako vykoupení, musí ve chvíli, kdy je naplněno strachem a stresem zazpívat písničku.

Na základě hodnocení děti určují svou hodnotu. Když z úst rodičů slyší, že šíleně zlobilo, když slyší výčet všech špatných věcí, které udělalo, věří tomu, že je špatné a zlé, a že čert má opravdu nárok na únos dítěte. Důvěra ve vztahu primární pečující osoba-dítě může být výrazně narušena a je tu dostatečný prostor pro vytvoření traumatu.

Děti do určitého věku nejsou schopné rozeznávat svět fantazijní od světa reálného. Nejsou tedy schopné rozpoznat, že čerti jsou převlečení lidé, pokud jim to nikdo neřekne. Naopak potřebují ujištění. Ujištění v podobě vlídných slov, že je nikdo nikam neodnese, že ve vaší náruči jsou v bezpečí. Ujištění, že je milujete, i když se někdy zachovají nesprávně, že je nikdy nikomu nedáte. Pokud jste zastánci této tradice a chcete ji se svými dětmi slavit, potřebují vědět, že je v pořádku mít z čerta strach, protože vypadá děsivě a dělá strašidelné zvuky.

Nic ale není černobílé a slyšela jsem o několika variantách, ve kterých si lidé tradici přetvářejí k obrazu svému a dítěti tak tento večer dělají příjemnějším. Ať už jde o čerty, kteří jsou hodní a místo zlých věcí vytváří pro děti zábavu a srandičky, nebo o návštěvy, které přítomnost čerta přímo vynechávají a do bytů se tak vydává jen Mikuláš s andělem, nebo o obeznámení dětí o tom, kdo se pod děsivými maskami skrývá. Některé děti mají rády tajemno a pohádkové postavy jako čerti jsou pro ně do určité míry velmi lákavé.

A malé tipy na závěr? Pokud nejste zastánci klasického pojetí této tradice, které obsahuje strašení dětí a máte doma dítko, které už dokáže komunikovat, můžete tento den pojmout jako příležitost k diskuzi. Můžete se dětí ptát, co se jim povedlo, z čeho měly v poslední době dobrý pocit, jestli jsou si vědomé situací, kdy se nezachovaly správně, jestli jsou už teď schopné tyto situace řešit jinak…Stejně tak i vy se můžete dětem otevřít a popovídat jim o svých pocitech. Určitě to dětem prospěje více než hodnocení z úst jiných osob.
Dále si můžete povědět příběh o původu Mikuláše, anděla a čerta. Přiblížíte tak dětem průběh této tradice, která se tím pro ně stane lépe uchopitelná. Můžete si tak ujasnit, že čerti jsou pouze pohádkové postavy, ale že takový Mikuláš opravdu kdysi dávno existoval.